0 0 0 0 0

Při přípravě na Velikonoce se inspirujte tradicemi a recepty z našeho regionu

Jaro už klepe na dveře a s ním přichází do našich domovů i čas na přípravu na Velikonoce. Protože ty patří k nejpestřejším svátkům v roce, přinášíme vám informace o zvycích, které se k těmto svátkům pojí, a také inspiraci, čím lze obohatit dobu masopustu i samotných Velikonoc. Vycházet přitom budeme z tradic našeho regionu.

Velikonoce připadají na první neděli po prvním jarním úplňku. „Od pradávna bývají spojovány s oživením přírody a starodávnými zvyky. A Slezsko jako rázovitý region si zachovalo mnoho lidových tradic a specifických velikonočních pokrmů,“ popisuje zvyky spojené se svátky jara učitel odborného výcviku Karel Drápal, který si pro nás připravil několik tradičních slezských receptů, a dodává, že Velikonoce jako svátky jara jsou připomínkou staletých tradic našich předků a vyznačují se specifickými pokrmy lidové kuchyně. „Určitě nebudete zklamaní, když některé z těchto tradičních jídel, která se dochovala do dnešních dnů, vyzkoušíte,“ je přesvědčen učitel našich budoucích maturantů v oboru Gastronomické služby.

Velikonocím předchází doba masopustu. Poslední čtvrtek před Popeleční středou, vrchol masopustu, se nazývá Tlustý čtvrtek. Dříve se tradovalo, že v tento den má člověk co nejvíce jíst a pít, aby měl po celý rok dostatek sil. Pekly se koblihy (pączki) a chrust.

Chrust
150 g hladké mouky, 3 žloutky, 35 g másla, 1 lžíce rumu, 2 lžíce smetany, 35 g cukru moučka, sádlo nebo olej na smažení

Z připravených surovin zpracujeme tuhé těsto, které „vytlučeme“ na vále válečkem. Vyválíme „na stéblo“. Rádlem vykrajujeme pásy, které pak vykrájíme do tvaru kosočtverce. Ty pak rádlem uprostřed prořízneme. Jeden konec „chrusta“ prostrčíme tímto otvorem, pak smažíme v rozpáleném sádle nebo oleji do zlatova. Usmažené „chrusty“ necháme okapat a osušit na papírovém ubrousku. Před podáváním pocukrujeme, podle chuti posypeme mletou skořicí.

Velikonoce tvoří vrchol celého církevního roku. Je to týden plný barev a pranostik. Poslední postní neděle se nazývá Květná. Na Květnou neděli se světily palmy – kocanky, vrbové proutky s kočičkami. Kocanky se zapíchávaly do polí na ochranu úrody. Následující dny po Květné neděli se nazývají Modré pondělí a Žluté úterý. Následuje Škaredá středa – v tento den zradil Jidáš Krista. Hospodyně čistily kamna a komíny, také nebylo vhodné se mračit – mohlo se pak stát, že zamračenou tvář budou nosit všechny středy v roce. Pokrmem pro tento den byla čočka nebo hrách. Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, jedly se zelené pokrmy.

Zelená velikonoční polévka (5 porcí)

jarní bylinky (mladé lístky kopřiv, polníčku, šťovíku, pažitky, petrželky, špenátu), 60 g másla, 100 g hladké mouky, 2 vejce, 150 ml smetany, 50 g žemle, rohlíku nebo veky

Bylinky omyjeme a jemně posekáme. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme studenou vodou a pečlivě metličkou rozšleháme. Osolíme a dobře provaříme. Na malém množství másla lehce podusíme nakrájené bylinky a pak je přidáme do provařené jíšky. Necháme lehce přejít varem. Do polévky pak přidáme smetanu s rozšlehanými žloutky. Před podáváním dodáme jemně pokrájenou pažitku a žemličky osmažené na másle.

Špenát z kopřiv (5 porcí)

900 g mladých kopřiv, 50 g cibule, 100 g másla, 50 g hladké mouky, 50 ml mléka, 1 vejce, česnek, sůl, pepř

Listy kopřiv dobře propláchneme studenou vodou. Kopřivy pak nadrobno posekáme, spaříme vařící vodou a necháme v cedníku okapat. Cibuli pokrájíme nadrobno, v kastrolu rozpustíme máslo a cibuli lehce osmahneme, přidáme mouku a připravíme cibulovou jíšku. Zalijeme trochou vody s mlékem, metličkou pečlivě rozšleháme a dobře provaříme. Pak přidáme posekané kopřiv. Dochutíme česnekem, utřeným se solí a pepřem, do hotového „kopřivového špenátu“ zamícháme rozšlehané vejce.

Na Zelený čtvrtek se pekly jidáše z kynutého těsta. Kynuté těsto ve velikonočním pečení znamená růst a sílu jarní přírody a jidáše, kynuté těsto točené do tvaru spirály, připomínají provaz, na kterém se zrádce oběsil. V některých rodinách se věřilo, že sníst na Zelený čtvrtek jidáše s medem zaručuje zdraví po celý rok.

Jidáše
500 g hladké mouky, 50 g změklého másla, 40 g krystalového cukru, 2 žloutky, 250 ml mléka, 42 g droždí, sůl, mák na posypání, 1 vejce na potření

Připravíme kvásek: droždí promícháme s trochou cukru, rozředíme malým množstvím vlažného mléka, přidáme trochu hladké mouky a promícháme, až vznikne řídké těstíčko – kvásek. Necháme vykynout.

Ke zbylé dávce hladké mouky přidáme žloutky, zbylý cukr, sůl, rozpuštěný tuk a zbylou dávku vlažného mléka a vykynutý kvásek. Směs pečlivě promícháme, vypracujeme těsto a necháme vykynout.

Z těsta vyválíme dlouhý válec, který nakrájíme na 20 malých dílků. Každý dílek rozválíme na tenký váleček o délce asi 35 cm a stočíme jidášky do tvaru spirály (tvar má připomínat stočený provaz, na kterém se Jidáš oběsil). Klademe je na tukem vymazaný smaltovaný plech a necháme ještě 15 min kynout. Jidáše potřeme rozšlehaným vajíčkem a sypeme mákem. Pečeme do zlatova ve středně vyhřáté troubě 20 minut.

Velký pátek je dnem usebrání a smutku. Země a skály mají magickou sílu, vydávají své poklady. Brzy ráno ve vesnicích vyháněli sedláci a čeledíni koně do proudící vody řek a potoků, aby je zbavili hrozby nemocí. Do této doby se též traduje slavnost „Havířská jízda“. Důlní koňaři vyvezli na povrch důlní koně, kteří byli slepí. Na Velký pátek je pak vyhřebelcované vedli po nádvoří šachet a pak vyjeli do okolních vesnic. Tato slavnost se pořádala pravidelně na dole Ida i na některých jiných šachtách. Na Velký pátek byl přísný půst. Jedly se jen polévky: voďanka, kmíňačka, chlebová.

Následuje Bílá sobota. V noci ze soboty na neděli, která se nazývá Velká noc, se slouží v kostelech velikonoční vigilie. Na Bílou sobotu se připravovaly typické pokrmy: velikonoční hlavička, která má připomínat tvar trnové pokrmy. Tento pokrm měl být překlenutím mezi přísným půstem a slavnostním jídlem svátků.

Velikonoční hlavička

250 g uzeného vařeného bůčku, 1 veka, 4 vejce, 3 dl mléka, 100 g margarínu, 100 g pórku, česnekové nati a kopřiv, pepř, muškátový květ, sůl

Bábovkovou formu vymažeme tukem. Do mísy vložíme na kostky krájenou veku, polejeme mlékem s kořením a žloutky. Přidáme na kostičky nakrájený uvařený uzený bůček, krájenou nať pórku, česnekovou nať a pokrájené mladé kopřivy. Vše promícháme s pevným sněhem z bílků. Vlejeme do bábovkové formy, kterou jsme vymazali tukem, a ve středně vyhřáté troubě pečeme 35 minut do zlatova.

Boží hod velikonoční (neděle)

Je připraven slavnostní velikonoční prostřený stůl, kde nesměl chybět velikonoční svěceník – mazanec. Kulatý tvar mazance připomíná pecen chleba. Dále velikonoční beránek a šoldra, někde též nazývaná muřin – šunka zapečená v těstě.

Šoldra – muřin (šunka zapečená v těstě)

20 ml mléka, 100 g margarínu, 42 g droždí (1 kostka), 2 žloutky, 300 g polohrubé mouky, 100 g šunky, 100 g uzeného vařeného bůčku, 100 g bílé klobásy
Do vlažného mléka rozdrobíme droždí, přidáme rozpuštěný margarín, žloutky, sůl a mouku. Vypracujeme tužší těsto a necháme vykynout. Z vykynutého těsta vyválíme obdélník o tloušťce asi 1 cm, který poklademe na silné plátky nakrájenou šunkou, uzeným bůčkem a bílou klobásou. Přehneme těsto z jedné a druhé strany jako závin, potřeme rozšlehaným vejcem a necháme vykynout. Položíme na vymazaný smaltovaný plech a pečeme do zlatova. Pečeme 30 minut při teplotě 170 °C.

Velikonoční svěceník – mazanec

400 g polohrubé mouky, 100 g másla, 70 g cukru, 20 g droždí, 2 dl mléka, 3 žloutky, 50 g rozinek, 50 g mandlových lupínků, 1 vanilkový cukr, špetka soli, vejce na potření

Z mouky, másla, soli, cukru, droždí, mléka, vanilkového cukru a žloutků vypracujeme kynuté těsto. Vmícháme rozinky a necháme hodinu kynout. Potom z těsta uděláme bochník a dáme ho na vymazaný plech. Opět necháme vykynout. Potom povrch bochníku nakrojíme do kříže, potřeme vajíčkem, posypeme mandlemi a pečeme 30 minut při teplotě 170 °C.

Velikonoční beránek

200 g polohrubé mouky, 80 g pískového cukru, 2 vejce, ½ prášku do pečiva, ½ vanilkového cukru, 100 ml mléka, 100 ml oleje

Ze všech surovin umícháme těsto. Vlijeme ho do formy na beránka, kterou jsme dobře vymazali a vysypali. Pečeme 25 minut při teplotě 170 °C.

Velikonoční pondělí

Velikonoce jsou ukončeny pohanským zvykem – šmigrustem: „chlopi a synci“ polévají „děvuchy“ vodou nebo levnou voňavkou, pak je vyšlehají karabáčem se slovy: „Máte-li tu něco plesnivého nebo ospalého a lenivého, nechte si to občerstvit.“ Dívka nebo žena, která byla pošlehána čerstvými pruty, byla tak obdarována životodárnou mízou stromů, která pošleháním vešla do těla. Mládenci dostávali za pomlázku od dívek malované vajíčko, kraslice nebo též ořechy a sladkosti. Na zapití pak něco ostřejšího. Dívky se předháněly, za kterou přijde více šmigrustníků, čím více dostala našleháno a byla zlita vodou - „slita do suche niti“, tím byla u mládenců oblíbenější.

Pevně věříme, že jsme vás tímto článkem inspirovali a přejeme všem, kteří si připraví jakoukoliv velikonoční pochoutku dle našich receptur, dobrou chuť a krásné Velikonoce! :-)

Vedení školy
Vedení školy

PhDr. Mgr. Ing. Lukáš Smutný, MBA, MSc.

Skleník


SŠ gastronomie,
oděvnictví a služeb
tř. T.G.Masaryka 451
738 01 Frýdek-Místek

00577243
CZ00577243
110022289
sekretariat@ssgos.cz
558 630 041-3
Moravskoslezský kraj

Střední škola gastronomie, oděvnictví a služeb, Frýdek-Místek, příspěvková organizace je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem.

Příspěvková organizace Náš facebook
Virtuální prohlídka školy

Virtuální prohlídka školy



"S námi do života..."
tř. T.G.Masaryka 451
sekretariat@ssgos.cz
+420 558 630 041-3